Box jde nahoru pomalu, ale jde, říká Jakub Chval

V sobotu zazní poslední gong na galavečeru Boxing Night, který pořádá a pravidelně zde i boxuje Jakub Chval. Tyto galavečery mají vždy skvělou atmosféru a nejinak tomu bude i u toho letošního, který však bude zároveň poslední. 

Za pár dní pořádáš další galavečer Boxing Night. Jak je těžké zajistit fightcard?

Ano v sobotu 13. 5. pořádáme s mým týmem 6. ročník s příznačným názvem Poslední Gong. Je to totiž poslední akce tohoto formátu, kterou pořádám, takže vlastně takové rozloučení. Dát dohromady fightcard nebylo nikdy úplně jednoduché. V době covidu jsem si myslel, že to je strop v obtížnosti a nahrazování boxerů kvůli nemocem a zranění, proto jsme se rozhodli tento ročník uspořádat na jaře. Jenže situace je dost podobná. Několik závodníků se zranilo a někdo onemocněl, takže situaci musím narychlo řešit.

Budeš zde mít opět zápas. Po kolikáté již?

Ano budu. Měl jsem zápas na každém našem gala, takže již po šesté a z toho po páté podle profesionálních pravidel.

Jak se cítíš před svým zápasem?

Cítím se jako vždycky před gala BN – to je vyčerpaně psychicky i fyzicky, ale to k tomu prostě patří. Něco pořádat a zároveň tam startovat je nesmysl a víckrát už to neudělám. Slíbil jsem to doma partnerce :-).

Tvým soupeřem bude Michal Slavík. V jaké váze se bude zápasit?

Mým soupeřem bude Michal Slavík, který je aktuálně na čtvrté pozici v českém žebříčku ve welterové váze. Já v žebříčku už ani nejsem, protože jsem více jak rok neboxoval. Co se týče váhy, tak plán byl původně jiný. Chtěl jsem startovat ve váze lehké (61,2kg) a vyzvat kluka, co byl jednička váhy, ale věci v přípravě nešly, jak jsem si představoval. Je dohodnutý catchweight mezi váhou welterovou a super welterovou, tedy 68,3 kg, takže se dá říct, že je to o tři váhy výše, než jsem chtěl původně.

Jaká je tvá strategie pro tento zápas a jak se připravuješ na jeho styl boxování?

Strategie nebude nijak překvapivá. Vzhledem k tomu, že je Michal o nějakých 14 cm vyšší, tak budu muset zkracovat vzdálenost a vytvářet nepříjemný tlak. Příprava nebyla nijak odlišná, ale je pravda, že jsem využil možnosti sparingů v MB, kde jsou vysocí kluci.

 Co bylo nejtěžší při přípravě na tento zápas?

Nejtěžší tentokrát nebyla příprava jako taková, ale být ve výsledku na zápas zdráv, nezraněn a svoji účast nevzdat. V přípravě jsem se potýkal jak se zraněním, tak s různými nemocemi, kvůli kterým jsem musel úplně překopat plán přípravy a dát si několikrát i úplnou pauzu od tréninků.

Koho ještě v ringu uvidíme?

Mám dohodnuté boxery z BC Jičín (Ladislav Pražák, Oto Smolík, Štěpánka Grundová, Martin Dolanský), z BC Bulldog gym Mladá Boleslav (Mikhaylo Krytu, Štěpán Hladík, Ondřej Štěpán, Matěj Smitka) a z SK Pretorian Pardubice (David Le, Jakub Hašek, Jiří Brož). No a jako další pačák bude startovat Marek Lízr. Tomu soupeř bohužel před pár dny pro zranění odpadl, a tak hledám narychlo náhradu. Jeho zápas bude jeden ze dvou o pás šampiona BN.

Kvůli svému zdravotnímu stavu jsi před časem oznámil konec kariéry, pak ses ale rozhodl se vrátit do ringu. Bylo těžké rozhodnutí skončit s boxem?

Ano, bylo to po galavečeru v Jičíně v roce 2019. Začaly mi nějaké zdravotní komplikace a díky nim se přišlo na vrozenou vadu mozku a problémy se srdcem. Nejdříve mi bylo doporučeno, abych přestal sportovat, ale později po konzultaci s neurochirurgem se dospělo k tomu, že to není život ohrožující a že by se to boxem nemělo zhoršovat. Dostal jsem lékařskou zprávu, že mohu sportovat bez omezení. Od té doby jsem měl dvě rezonance hlavy a je vše ok. Srdce se dalo do pořádku díky lehčímu zákroku. Od té doby jezdím jednou za rok na kontrolu a vše je, jak má být.

Jaké jsou tvé dlouhodobé plány a cíle v boxu?

Já už žádné cíle a plány v mé aktivní kariéře nemám. Boxuji už nějakých 18 let. V amatérech jsem toho zažil dost. Boxoval jsem nejvyšší soutěž v ČR, mám asi 10 placek z MČR, jsem medailista a vítěz několika mezinárodních turnajů, byl jsem devátý na mistroství světa v Baku a taky jsem boxoval na prvním ročníku olympijských her mládeže v Singapuru. V amatérech mám kolem 105 zápasů. Moje největší výzva byla, že nepřestanu boxovat, dokud se nestanu mistrem České republiky. Tento cíl jsem si vzal později i do profi a přidal jsem k němu i to, že jsem chtěl boxovat v zahraničí o nějaký titul. Myslím, že už můžu s klidem skončit. V profi jsem se stal mistrem České republiky ČUBP a i mezinárodním mistrem České republiky ČUBP. K tomu jsem přidal mistra Evropy a světa menší mezinárodní organizace RBO. Taky jsem vyhrál první pás šampiona BN. V minulém roce jsem si splnil i ten poslední sen, a to bylo boxovat v profi venku (v Mnichově) o mezinárodního mistra Německa prestižní organizace BDB v hlavním zápase večera. Teď žádný další cíl nemám a ani nevím, jestli ještě budu a chci mít další zápas. Musel by přijít asi nějaký atraktivní impulz.

Jak hodnotíš českou boxerskou scénu a jaké jsou podle tebe její největší výzvy a překážky?

Sice jde nahoru pomalu, ale jde. Největší překážky jsou peníze. My u nás, co boxujeme profesionální box jsme jen poloprofíci, protože chodíme do práce a k tomu navíc boxujeme. Chce to mít pořádný tým lidí kolem sebe a věnovat se tomu naplno. Myslím si, že se to začíná zlepšovat. Pustili se do toho nový lidi s novou vizí a díky tomu i zdravou konkurencí.

Jaké jsou tvé plány po tomto galavečeru?

V první řadě to ve zdraví fyzickém i psychickém přežít :-). Další plán je si pak v neděli večer zajít s partnerkou na pivo a burgera 🙂 Teď vážně. Nemám plán. Když to půjde a budu mít chuť, tak bych pokračoval v přípravě, abych mohl vyrazit ven a zúročit finančně tu přípravu, ale do ničeho se nutit nebudu. V červnu letíme na dovolenou, tak mě třeba s odstupem času něco napadne.