Principy a techniky, které Kalah učí, pouze zvyšují šanci na přežití

Martin Sládek je instruktor systému Kalah. V rozhovoru nám vysvětlil, co vlastně tento systém je i kde si ho můžete přijít vyzkoušet.

 

Martine, co je vlastně Kalah?

Kalah je bojový systém, založený Idanem Abolnikem v roce 2003. Pokrývá celé spektrum boje, od obrany proti jednomu či více protivníkům, přes boj se zbraněmi, po izraelskou bojovou střelbu a taktické situace – například PSD, CQB, ochrana VIP, a tak dále. V Evropě se učí převážně boj holýma rukama a obrana proti zbraním – tedy sebeobrana.

Jaká je historie systému Kalah? Kde se vzal?

Kalah byl založen Idanem Abolnikem, bývalým vojákem brigády Golani (IDF – izraelská armáda), který zažil mnoho střetů v první linii. Už tehdy mu připadalo, že některé věci, které ho v armádě učí, jsou… řekněme, méně než optimální. A tak se po odchodu z armády a po letech získávání zkušeností v security oboru rozhodl vytvořit systém, který nazval Kalah.

To jde, založit systém jen tak? Co ho k tomu vedlo?

On říká, že mu ho vnukl Bůh, a tu situaci i popisuje v některém ze svých podcastů. Cesta Kalahu byla samozřejmě složitá a na začátku vypadal Kalah podstatně jinak, než jak ho známe teď. Ale Idan měl několik obrovských výhod, které ho odlišovaly od ostatních, a hlavně od institucí.

Jaké výhody to byly?

Kalah pro něj nikdy nepředstavoval byznys, ačkoli si jím vydělává na živobytí. Pro něj (a pro jeho instruktory, které svým přístupem formuje) je to poslání – jediným cílem je efektivita, zvýšení šance na přežití, na úspěch. Takže se nemusel podřizovat ekonomickým zájmům, jako mnoho jiných sebeobranných systémů, které pak kazí jméno celému oboru. A druhá důležitá věc – nebyl svázaný byrokracií, jaká se například žádné armádě nevyhne. Takže mohl systém vytvářet a upravovat podle toho, co diktovala realita.

Co to znamená?

Principy a techniky, které Kalah učí, pouze zvyšují šanci na přežití. Uvedu příklad. Chcete se umět bránit proti napadní pěstmi a kopy? Tak potřebujete vědět, jak takové napadení vypadá. Pokud jste to nezažili sami, podívejte se na internet na záběry z pouličních kamer, je tam bohužel spousta výukového materiálu. Zjistíte, že to napadení je naprosto brutální, rychlé, nemilosrdné a oběti končí se zlomeninami a vnitřním krvácením na jednotkách intenzivní péče. Oběťmi jsou často ženy, dokonce i děti, případně bráníte celou rodinu, přátele, atd. Tedy vaše obrana musí být adekvátní.

Jak víte, co je adekvátní?

Sebeobrana z pohledu Kalahu není otázka názoru, ale statistiky. Pokud vymyslím nějaké řešení na útok pěstmi, musím si nějak ověřit, jestli je má idea funknční. Požádám tedy někoho, aby na mě opravdu zaútočil, se stejnou razancí a agresivitou jako na ulici. Pokud můj princip funguje v šesti případech z deseti, může být v systému. To je statistika, ne názor. A tímhle způsobem se Kalah vyvinul až do podoby, kterou má dnes.

Takové útoky, i když cvičné, musí být opravdu náročné. Tímto způsobem pak vedete pravidelné tréninky?

Je to tak. Protože se snažíme držet co nejblíže realitě (za cenu určité bezpečnosti), tréninky jsou extrémně psychicky, fyzicky i emocionálně náročné. Vidíme slzy, i u mužů. Prakticky přivedeme člověka do stavu naprostého vyčerpání, ve kterém ho donutíme bránit se s použitím naučených principů. Sami jsme to tak měli, a ještě v mnohem větší míře, na instruktorských trénincích.

Jak na to reagují studenti? To nezní jako rekreační sport.

Kalah se nedá dělat rekreačně. Z tréninku odcházíte frustrovaní, protože jste desetkrát umřeli. Je to takové hození do vody… někteří lidé navzdory náročnosti tréninků zůstanou, a pak se velice rychle učí. Za tři měsíce jsou úplně někde jinde. Každý je ale na začátku v šoku a většina lidí odejde, což je v pořádku. Kalah není k tomu, aby nás pobavil, i když většinu studentů i baví.  Pokud odcházíte z tréninku sebeobrany s úsměvem, trénujete velice nebezpečnou iluzi.

Jak je to se zraněními? Pokud trénujete tímto způsobem, určitě k nim musí docházet.

Snažíme se jim maximálně předcházet, ale občas se jim nedá vyhnout. Příčinou je vždy nějaké špatné došlápnutí, nechtěný pád, a podobně, nikdy ne záměr. S tím se musí počítat. Vážnější zranění, jako zlomeniny prstů a podobně zažíváme ale velice zřídka.

Jaká je podle vás mentalita studentů a instruktorů Kalah? Je systém přístupný i lidem bez zkušeností se sebeobranou, případně ženám?

Systém je přístupný všem, řekněme od patnácti let výše. Přístup naprosté většiny instruktorů a studentů je pokorný. Vychází to z uvědomění našich vlastních omezení a z Idanovy mentality, která instruktory formuje. Pod útokem jsme všichni jen obyčejní lidé – máme tepny a srdce na stejném místě, jediné bodnutí může zcela změnit náš život. Je jedno, co má člověk napsané na tričku, o tom to opravdu není. Instruktor je jen člověk, který chce předávat zkušenosti dál. Hodně žen, které trénují Kalah, jsou dokonce tvrdší než muži, podle mě je to tím, že jsou v boji vždy v nevýhodě. Vždy bojují se silnějším protivníkem. Máme i instruktorky, a většinou jsou extrémně schopné.

Vraťme se na okamžik ke Kalahu – mnoho lidí o něm nikdy neslyšelo, na rozdíl od takové Krav Magy. Kde všude se Kalah trénuje?

Dnes v devatenácti zemích světa, pokud mi paměť slouží dobře. Hodně instruktorů je v Jižní Africe, kde Kalah vznikl. Vzhledem k tamější úrovni kriminality je tam bohužel Kalah také dosti často praktikovaný. Zbytek je v Evropě, v Austrálii, v Jižní Americe. A že o nás hodně lidí neslyšelo, to je pravda. Věnujeme se více tréninkům, než marketingu (smích). Většina Krav Magy (ne všechny), jsou firmy, prodávající produkt. Oni potřebují udržet platící klienty v tělocvičně, a to nebude fungovat ve chvíli, kdy začnou trénovat reálně, tedy tvrdě.

A teď prakticky – kde trénujete? Máte i semináře?

7.9. otevíráme nový kurz pro začátečníky, tréninky budou dvakrát týdně – úterky a čtvrtky v American Academy, Svatoslavova 4. Skupina se pak vyvíjí uzavřeně, je obtížné do ní naskočit v průběhu roku. 18.9. a 19.9. se koná veřejný seminář za účasti Pascala Bourassé, jednoho z nejlepších instruktorů a šéfinstruktora Kalah France. Ideálně bychom pozvali opět Idana Abolnika, ale zdravotní stav mu momentálně neumožňuje cestovat. Všechny události jsou vždy vypsané na našem Facebooku – Kalah CZ.

Co byste doporučil lidem, kteří hledají nějakou reálnou sebeobranu? Mezi mnoha sportovci je rozšířený názor, že sebeobranné systémy nefungují.

Vím o tom a mrzí mě to. Ale nedivím se tomu. Je to vinou systémů, jejichž přístup jsem zmiňoval, vrhá to špatné světlo na celý obor. Takové systémy se snaží udělat sebeobranu pro studenty zábavnou a snadnou pro naučení. Bohužel realita je naprosto jiná… a přesto mají v názvu slogany, jako „Nejúčinnější sebeobrana na světě“ a podobně. Jakýkoli nováček by měl použít kritické uvažování a vždy konfrontovat svého instruktora s realitou, kterou vidí na CCTV. Pokud odchází z tělocvičny s úsměvem a během nácviků nikdy neprohrál, měl by požadovat své peníze zpět.

PR