Ondřej Novotný: Já jsem nikdy nechtěl být dvojka, vždycky jsem chtěl být jednička

Ondřej Novotný je velká osobnost na české bojové scéně. Jeho sebevědomé vystupování někomu může vadit, někdo ho za to zbožňuje, ale málokomu je lhostejný. Tento rozhovor je o jeho začátcích s komentováním, kdy a jak se dostal k bojovým sportům a samozřejmě jsme se nejvíc věnovali Oktagonu MMA.

Co tě k přivedlo k bojovým sportům?

Únoru roku 1999 tedy před 20 ti lety jsem poprvé komentoval box, protože to neměl kdo komentovat. Tak jsem to s Markem Šimákem vzal.

To byla tvá úplně první zkušenost s boxem nebo jsi už měl nějaké zkušenosti s bojovými sporty?

Měl jsem spíše takové dětské zkušenosti, na škole jsem se hodně pral, dělal judo, taekwondo a podobné věci. Tohle byl ale první důležitý okamžik, kdy jsem si tento sport zamiloval.

A jak ses vůbec dostal ke komentování?

Ke komentování jsem se dostal tak, že jsem to prostě chtěl dělat. Vrátil jsem se z Ameriky, kde jsem si jako student vydělával a zkoušel si Ameriku, uklízel kina a dělal různé podřadné práce. Když jsem se vrátil, měl jsem ještě půl roku čas mezi studiem, a tak si řekl, že si splním ten sen.  Už jako děcko jsem si pamatoval výsledky všech sportů, koukal jsem doma na různé sporty a pořád něco hlásil a komentoval. A tak jsem tedy po návratu obcházel televize a tvrdil jim, že jsem skvělý sportovní moderátor.

Aniž by si s tím měl jakoukoliv zkušenost?

Ano, aniž bych s tím měl zkušenost 😊Všude mě samozřejmě poslali do pr**** . Když už mě tam poslali v dalším kole podruhé, tak se mi ozvali z Eurosportu: Hele my nikoho nehledáme, ale běž dneska večer komentovat Australian Open a my ti pak řekneme, jestli to je Ok.

A jak to dopadlo?

Zavolali mi, že to je v pořádku a můžu pokračovat.

Měl jsi velký stres před prvním komentováním?

Hele ani neměl, já mám kliku, že nejsem stresař. Když si myslím, že mi něco jde a já jsem měl v sobě ten pocit, že mám v sobě ten drive a že mi to půjde, tak mě to tak příjemně stresuje. Nejsem ten typ, co se rozklepe. Dodnes se potím jako prase, když komentuji nebo moderuji něco, na co nejsem zvyklý. Teď jsem nedávno dělal přehlídku Karla Lagerfelda, a prvních pět minut jsem si myslel, že se mi ty lidi musí smát do ksichtu. Mám pocit, že po mně teče řeka, i když realita je jiná. Ale tohle to se mi děje, že se na začátku vždycky potím, takže ten stres nějak funguje, ale že bych se bál, že to nějak nezvládnu, tak to vůbec.

 

Tady tedy začala tvá cesta komentování sportovních události?

Dá se říci že jo. Já jsem dělal různé sporty, jako první člověk v u nás jsem sám v roce 1999 komentoval mistrovství světa ragby a je to jedna z věcí, na kterou mám dodnes největší odezvu. To mě hrozně bavilo, ale dělal jsem například tractor pulling, šipky, všechny možné i nemožné „debility“, ale na tom se člověk nejvíc naučil, protože k tomu nebyly žádné materiály a 50 % si člověk musel vymyslet. To byly třeba závody, kde lidi dávají do traktoru raketové motory, tak co o tom chceš komentovat

Ten pořad trval dvě hodiny, takže ses naučila reagovat na každou situaci, kterou vidíš a mluvit o tom v kuse třeba 20 minut. Ten Eurosport byl dobrý v tom, že se tam vysílalo úplně všechno a já jsem tam například rozjížděl biatlon se Šímou a měli jsme obrovskou sledovanost, běžky jsem komentoval, skoky na lyžích, fotbal, hokej, Olympijské hry. Tam to bylo geniální v tom, že sis opravdu na všechno šáhla. Postupem času jsem ale zjistil, že jsem toho jednak přežraný a už to není tak profesionální, jak bych chtěl a že mě to nejvíc táhne k těm bojovým sportům.

Kdy přišel ten moment, že ses chtěl z tohoto prostředí uchýlit k těm bojovým sportům?

Relativně rychle, já jsem ještě v tom 99 začal koketovat s Thai boxem. Začal jsem o tom točit pořady a už tehdy jsem začal jezdit na výjezdy s Honzou Domincem, který byl tehdy prezident České Muay Thai asociace a já cítil, že tady to jednou přijde. Já mám hrozně rád takové ty podceňované příběhy a cítil jsem, že to, co se děje venku, tak jednou přijde i k nám. Já jsem nikdy nechtěl být dvojka, vždycky jsem chtěl být jednička. Říkal jsem si, že když ty bojové sporty budou jednou jedním z největších sportů, tak já chci být ta tvář. Já chci být ten, který to bude celou dobu opečovávat. Brutálně mě to bavilo, i když jsem vysílal pro pět lidí nebo psal články pro čtyři. Věděl jsem, že až to ten boom ze zahraničí přijde i k nám, tak já budu ten Robert Záruba v bojových sportech.

Říkal jsi, že jsi začínal s thai boxem, kdy pro tebe přišel ten impuls jít do MMA?

První ultimáty jsem dělal už v roce 99, ale kdy jsem věděl, že to jednoznačně zvítězí, tak to bylo v době, kdy jsem začal dělat svůj pořad pro Novu Fight Club News. Začal jsem natáčet ty turnaje a bylo jasné, že ta karta se obrací. Já jsem hodně tlačil GCF, protože to tady bylo největší, takže jsem do toho Hášovi investoval svůj jeden a půl milionu. Bylo mi jasné, že to má ten potenciál, že lidi na to dobře reagují a tohle bude ono. Takže tehdy jsem se na to začal více zaměřovat.

Které další bojové sporty kromě MMA máš rád?

V bojových sportech mám rád pořád všechno. Já si myslím, že se vrátí vlna K1, jen oni teď nechápou, jak s tím mají pracovat. Glory to podle mě, v rámci toho, co můžu kritizovat, dělají špatně. Ale věřím, že se to zase vrátí, že to bude taková vlna a půjdou zase nahoru. Já se to pořád snažím sledovat, ale je jasné, že MMA je teď vrcholu, ale rád se podívám i na dobrý box.

Když vezmu thajský box a MMA, oba dva tyto sporty mají nějakou šanci se dostat na olympiádu. Nicméně koho ty vidíš, že na té olympiádě opravdu bude?

Dnes je jasné, že ty peníze jsou v MMA a ta doba přeje MMA. No ono co si budeme povídat, co dělá taekwondo na olympiádě, klobouk dolů před taekwondem, ale na olympiádě nemá co dělat a spoustu jiných dalších sportu, to ten thaibox má mnohem větší potenciál, ale podle mého názoru se tam nedostanou. MMA to úplně jednoduše zválcuje. Takže jestli se tam něco z těch dvou dostane, tak je to MMA.

Který z našich bojovníků napříč různými bojovými styly se ti nejvíc líbí?

Dlouho to byl Vlado Moravčík a pořád to tak mám, že k Vladovi mám hodně blízko, ale dneska je to asi Jirka Procházka, protože ten Jirka má v sobě ten sex, je to něco, co chceš vidět, být součástí, toho příběhu se dotýkat. Ty jeho zápasy jsou absolutně atraktivní a má něco, co přitahuje lidi a co může být absolutně světové.

Myslíš, že je šance, že někdy Jirku uvidíme na Oktagonu?

Tak vždycky je šance😊

A snažíš se o to o tu šanci?

Tak nemůžu říct, že bych se nesnažil. Jako nevolám Karáčovi a nepřemlouvám ho, aby u nás zápasili, ale snažím se tak, aby to přišlo z té druhé strany, protože Jirka by podle mě zápasit v Česku ještě měl. Myslím, že to pro něj tady zajímavé ještě je a v momentě, kdy to pro něj zajímavý bude, tak by si měl vybrat nás. Tak o to se snažím.

Kdo přišel s myšlenkou založit organizaci Oktagon MMA?

Byl to Palův nápad, který chtěl dělat takové věci, my jsme se sešli a řekli si, že to chceme dělat společně.

Když přišla první Oktagon výzva, jaké to pro tebe bylo. Jak jsi vnímal zájem fanoušků?

Já vím, že se to někomu nehodí, ale v podstatě je tohle zlom pro bojové sporty v Česko- Slovensku. V tu chvíli se z Attily začala stávat hvězda, do té doby to byl šampion Bellatoru, což je každému u zadku a dneska to je milovaný sportovec v celém Česko – Slovensku. Tohle byl jednoznačně zlom v bojových sportech u nás, od té doby to pořád roste a spousta lidí se na tom podílí a klobouk dolů před nimi.

Jak jste byli spokojeni s druhou výzvou, naplnila tvá očekávání?

Bylo to jiné, ale moje očekávání to naplnilo. Kotalík byl šílený, ta váha, všechno to kolem, bylo to něco jiného a krásně tam je vidět ta sledovanost. Na druhou stranu tam byl v Salčák, který měl velkou sledovanost. Bohužel se mu teď nedaří v kariéře. Samozřejmě fantastický Pirát, obrovská hvězda.

Jak dlouho trvala doba od prvního nápadu, kdy jste se s Palem sedli a řekl si, že do toho jdete, k realizaci?

Trvalo to rok příprav.

V letošním roce spouštíte Projekt Y zaměřené na ženy. Proč jste se rozhodli právě pro ženy?

Žena je krk, který otáčí hlavou a my to moc dobře celou dobu víme. Proto chceme letos brutálně zaútočit na ty ženy a myslím si, že se nám to povede.

Kdo se ti nejvíce líbí z další série Oktagon výzvy?

Těžko říct, každý ten kluk má něco. Tomáš Le Sy se suverénně nejlíp obléká a sebeprezentuje ale viděli jsme všichni, co tam předvedl, když mohl mučit lidi. Michal Konrád je možná nejzábavnější, samozřejmě vítěz je Karol Ryšavý a má takovou tu jiskru v oku, vždycky víš, že to je prostě velký hráč. Takže každý z těch kluků má něco, Aziz si klade jenom ty největší výzvy, takže myslím, že tihle ti čtyři jsou jako takový třeba o krok napřed před ostatními.

Jak jsi spokojený s fighcard na Oktagon 11 do Ostravy?

Tak já jsem nadšený, protože to vždycky říkám, že to byl můj sen, skládat si ty zápasy tak jak já je cítím, tak jak já vidím ty příběhy, tak jak já bych je chtěl prezentovat a dokážeme se na tom s Palem vždycky dohodnout, a především na to fantasticky reagují lidi, a to je prostě ta největší odměna. Takže ty ohlasy jsou skvělé, teď už je samozřejmě na tom, jak to bude vypadat, to nikdy nenaplánuješ, ale dopředu ta karta je prostě našlapaná od prvního do posledního zápasu. Každý zápas má svůj příběh, který všechny ty lidi zajímá a to je nejvíc.

Co říkáš na soupeře pro Karlose?

Soupeř pro Karlose je myslím si tak akorát přesně na první zápas Oktagonu. Je to třetí nejtěžší soupeř žebříčkově, zkušenostmi, výkonností za poslední roky, kdy Karlos vlastně začal zápasit v Čechách poté, co mu nevyšel ten zápas o znovu vrácení do UFC. Takže si myslím, že velmi dobrá volba, navíc kousek od svého města Bielsko-Biala. Myslím si, že tak 300, 400, 500 Poláků se na něj přijde podívat, je o to obrovský zájem. Je to silný soupeř, ale má své chyby, které Karlos věřím, že využije, ale lehké to mít určitě nebude.

Tvůj tajný tip na vítěze Karlos vs Attila?

Tajný tip na zápas Karlos vs Attila nemám a nemůžu říct, protože to bych byl moc dopředu. Byť se dívám hodně dopředu, tak tohle si ještě necháme na nějaký větší rozbor

Co čekáš od Jakuba Štáfka po obchodní a sportovní stránce?

Od Kuby Štáfka v rámci projektu X čekám především zábavu, že nás to bude všechny bavit, že ho to bude bavit, že to bude balit Benka, že se budou hejtovat a když to přitáhne další nové lidi, které Kuba by k tomu přitáhnout měl a když to prostě bude pro nás pro všechny zábava, tak to bude fungovat. A to je vlastně to jediné, co já čekám. Co se týče kvality toho zápasu, tak jsem si jistý, že Kuba je nesmírně těžký soupeř. Sami jste ho viděli boxovat v Lucerně a ten kluk má talent, je pohybový, ví, jak se k tomu postavit a jakmile by ho Benko nedokázal dostat na zem, tak si myslím, že Kuba je jako v postoji pro mě nechci říct jasný vítěz, ale velký favorit.

Jak hodnotíš UFC v Praze?

UFC v Praze byl zážitek a myslím si, že je škoda, že to někteří lidi nehodnotí pozitivně, ale na druhou stranu je to to, co jsem říkal, že spousta lidí bude zklamaná. Já jsem to před povídal a předpovídal jsem to proto, že vím, co UFC přináší. UFC přináší ty nejlepší zápasníky, nic předtím a nic potom. Když to řeknu škaredě, samozřejmě kolem toho je velký cirkus a tak dále, ale když ty zápasníky neznáš a nemáš touhu je poznat, tak oni samozřejmě ti je nepředstaví úplně. Bylo vidět, že když jsme na Nově představili pár zápasníků, tak ty lidi věděli, komu fandit atmosféra byla skvělá, samozřejmě nejlepší u Lucky. Ale jakmile nevěděli, jakmile se ten zápas vlastně neprobral pořádně, tak bylo ticho, takže z toho pramení zklamání některých lidí, ale já jsem si to užil od A do Z. Byl jsem maximálně spokojený hlavně s tím studiem, to byl sen a úplně jsme jako že nastavili novou laťku televizního vysílání, co se sportu týče.

Jaké jsou tvé plány do budoucna v osobním a promotérském životě?

Do budoucna jsou mé osobní plány spojené samozřejmě s mojí ženou a s nějakým naším osobním životem, a protože je osobní, tak já bych to moc nerozebíral. Co se týče promotérského života, tak já mám naplánovaný ten život až do roku 2020 v tuhle tu chvíli, takže to vím, ale myslím si, že letos nás čeká pět velkých fantastických turnajů. Chceme zavítat do nových měst, udělat ten Oktagon Primetime, vybíráme si nové spolupracovníky a asi to nejdůležitější pro nás letos, je rozšířit tým,  udělat z toho profesionální namazaný stroj, aby my jsme se mohli osvobodit pro další vize, které máme.