V GLG mě zvedli

Miroslav Vacek je přeborník co se týče počtu startů na turnajích GCF. Zřejmě nikdo se nemůže pochlubit patnácti fighty na GCF. V SaSaZu si střihne šestnáctý a rovnou odvetu s Tomášem Lejskem.

V roce 2014 jsi byl velmi aktivní a nastoupil jsi v šesti profesionálních zápasech MMA. Plánuješ na letošek podobné tempo, nebo se budeš snažit ubrat?

Kdyby bylo na mě, tak dám ještě větší tempo.  Klidně bych zápasil každý měsíc, ale trenér mě od toho odrazuje.  Já vlastně ani neměl žádný plánovaný zápas. Všechny, které jsem šel, byly jen jako zástup za někoho, kdo se zranil a nemohl nastoupit. Proto jsem měl vždy na přípravu maximálně tři týdny.  Což moc není, navíc jsem musel hodně narychlo shazovat.

Tahle odveta s Tomášem Lejskem taky nebyla úplně plánovaná.

Teď mám na přípravu měsíc, takže na mě celkem rekord 🙂 Samozřejmě každá odveta je psychicky náročnější, jsem papírově silnější a tak budu dávat pozor, abych neudělal chybu. Ale je to sport a stát se může cokoliv.

A nějaký vysloveně plánovaný zápas máš?

Můj trenér, Honza Voborník, sliboval v březnu nějaký zápas v Německu, tak uvidíme, zda to vyjde. A ještě se vlastně chystám na Mistrovství Evropy v Combat sambu, které bude v květnu.

Loni jsi změnil klub a z Milovic jsi přešel do Good Luck Gym Hradec Králové. Co tě k tomu vedlo?

V Milovicích byly nějaké spory a víceméně se to rozpadlo. Teď tam zůstalo nějakých pět, šest kluků, s kterými pořád trénuju. Nicméně mě loni na jaře na GCF v Brně oslovil právě Honza Voborník, kterému se nelíbilo, že beru každý zápas hrozně narychlo a nabídl mi, že by se mnou zkusil něco provést.  Hrozně moc mi pomohl a já jsem mu za to opravdu vděčný. Poradil mi sundat váhu na 77, která mi teď opravdu vyhovuje.  Jinak s trénováním to mám tak, že jsem pořád v Milovicích, kde s klukama trénuju a samozřejmě dojíždím do Hradce k Honzovi a Patrikovi Kinclovi. Bohužel mi finance, ani čas nedovolí jezdit tam tak, jak bych si představoval, ale vždycky před zápasem zintenzivním přípravu a snažím se jezdit víc. Teď od tohoto roku mám naštěstí sponzorskou firmu SSI (bezpečnostní agentura z Prahy) a tak to jde hned o trochu lépe.

Po prohře se znojemským Bartúňkem Honza Voborník prohlásil „že v tvé hlavě je v zápase obrovský deficit oproti tréninku“ Poté následovali tři výhry, z toho dvě před limitem a tvé viditelné oživení. Cítíš sám, že jsi se psychicky zlepšil?

Zápas s Bartůňkem byla kapitola sama pro sebe. Byl narychlo  a hlavně jsem se necítil ve své kůži, takže ten bych ani nehodnotil. Nicméně ten můj psychický vzestup je čistě zásluha Honzy Voborníka. Jako lidi jsme si vážně sedli. Já jsem byl takovej individuál, chtěl jsem si trénovat sám někde stranou a Honza se mě snaží předělat, abych trénoval s lidmi a ne sám. A docela se mu to daří 🙂

V SaSaZu půjdeš váhu do 77 kg. Do této kategorie musíš hodně shazovat. Myslíš, že ti vyhovuje než střední váha?

Cítím se v ní silnější, než v 84, kde soupeři byly větší a samozřejmě druhý den po vážení mnohem těžší, než já.  Právě na tom Brně jsme se s Honzou domluvili, že shodím a zkusím tu 77.

Určitě by jsi jednou rád zápasil o titul, ten však drží ve valterové váze Patrik Kincl. Dokážeš si představit vyzvat zrovna Patrika?

Od malička dělám sport naplno a nechci ho dělat tak, abych byl druhej, takže budu dělat vše pro to, abych byl nejlepší. Nicméně titul má ještě čas. Spíš bych letos chtěl nakouknout do první pětky a příští rok do první trojky. No a potom se uvidí  🙂

Říkal jsi, že děláš sport od malička. S čím jsi začínal?

Vrcholově jsem dělal cyklistiku, do juniorů jsem byl v nároďáku v cyklokrosu a horských kolech. Jenže profesionální kola a vše kolem nich je tak finančně náročný, že jsem toho nechal, chodil normálně cvičit a po čase jsem začal trénovat Combat Sambo u Lukáše Pilce. Po čase jsem se díky Vencovi Přibylovi dostal k MMA a začal sbírat jeden zápas za druhým.