Mladá Boleslav – Filip Macek (Penta gym Praha) v pátek vybojoval v Boleslavi na GCF 29 historicky první Mistrovský pás v bantamové váze, když v krásném zápase porazil ve druhém kole svého soupeře Pavla Svobodu (JMFS). Přestože Filip po celou dobu dominoval, několikrát měl sám namále… Než se odstěhoval do Prahy, bydlel Filip v Mnichově […]
Mladá Boleslav – Filip Macek (Penta gym Praha) v pátek vybojoval v Boleslavi na GCF 29 historicky první Mistrovský pás v bantamové váze, když v krásném zápase porazil ve druhém kole svého soupeře Pavla Svobodu (JMFS). Přestože Filip po celou dobu dominoval, několikrát měl sám namále…
Než se odstěhoval do Prahy, bydlel Filip v Mnichově Hradišti a na tréninky jezdil do UFT Mladá Boleslav.
Tak jaké byly oslavy šampione?
Popravdě se přiznám, že nějakého toho panáka jsem si dal, ale hlavně jsem se hrozně přejídal.
To jsi měl takový hlad? Kolik si před tím vyshazoval?
Hlad ani tak ne, jako vzít všechno jídlo co znám a narvat si ho do pusy a jen tak si ho vychutnat. Celkově jsem shazoval asi 12 kilo a poslední týden tak 6 kilo.
Tvůj domovský klub byl UFT Mladá Boleslav pod Jirkou Didi Dimitrovem, teď ale zápasíš za Penta gym u Dana Bartáka. Neměl jsi tady trošku smíšený pocity-doma v Boleslavi, ale za jiný tým?
Já jsem si nic takového nechtěl připouštět…vyrostl jsem v UFT, ale život mě poslal do Prahy a to už byla jasná volba, kde budu trénovat.
Když někomu odejde dobrý zápasník, tak z toho pochopitelně trenér zrovna radost nemá..Tebe však Didi podporuje a fandí ti dál. Očividně jste se rozloučili v dobrém.
No, nejdřív nebyl úplně šťastnej, hlavně proto, že jsem do Prahy utekl za svou bývalou přítelkyni. S Didim jsem prožil velkou část svého života a náš vztah není trenér- zápasník, ale přítel – přítel. Před fightama mi volá, radí a hlavně mi pokaždé dodá duševní klid. Je to borec!
Já myslela, že jsi do Prahy utekl za prací a ne za ženskou.
Ne ne, za ženou ale k tomu jsem potřeboval i práci.
Jako místní jsi měl na GCF obrovskou podporu fanoušků, hnalo tě i to dopředu?
Určitě hnalo. Je to fakt krásný pocit, když slyšíš jak celá aréna řve tvé jméno. Ale snažím se to nevnímat a soustředit se jen na svého soupeře.
Díky Pavlově nenavážení jsi vlastně neměl co ztratit, ale jen získat. Pomohlo ti to hodně do zápasu?
Docela mě to zamrzelo, ještě jsem pořadatelům říkal, ať to nechají, že když mě dokáže porazit, tak ať si ten pás vezme on, ale to bylo rázně zamítnuto. Ten pás prostě chtěl ke mě, nechtěl zůstat sám do dalšího zápasu, tak jsem ho musel získat 🙂 A ztratit jsem měl dost, já jsem musel vyhrát, jinak by se má kariéra vrátila o hrozně moc zpět.
To máš pravdu. Tvůj soupeř tě v prvním kole dostal do škrcení a i když to bylo trochu přes bradu, chvíli to s tebou opravdu nevypadalo dobře.
Jo teď máš zase pravdu ty. S tím škrcení to bylo hodně zlé, ať to vypadalo jak vypadalo. Pavel mi nalezl na půl na záda a já blbec místo abych ho sklepal, tak jsem s ním skočil na zem, ale dopadl jsem žebrama na jeho koleno, to mi vyrazilo dech a ještě mi Pavel čistě protáhl ruku kolem krku. To jsem si říkal ,,teď bys měl hodně rychle začít něco dělat, jinak bude brzo konec.“
S úderem gongu šel po tvém loktu Pavel k zemi, což trochu nelibě nesl trenér Dan Barták, který viděl KO ještě před gongem. Jak jsi to viděl ty?
Nevím nějak mi na tom nesešlo, bylo to podle pravidel. Pavel spadl po gongu, ale pořád měl minutu na to se probrat. Mamut mi řekl, že už je konec, že to nerozchodí, ale Dan mi říkal, že ještě není konec, tak ať se soustředím. Tak jsem se soustředil. 🙂
A měl pravdu, Pavel se vzpamatoval a nastoupil ještě otřesen do druhého kola. Věděl jsi v tu chvíli, že už máš vítězství nadosah?
Tušil jsem, že mu teprve teď začnou pořádné problémy, ale nechtěl jsem nic uspěchat. V aréně každý křičel, ať do něj vlítnu a rozmlátím ho, ale to jsem nechtěl. Stačila by jedna dobrá rána od Pavla a už bych to nemohl vrátit.
Jak ty celkově hodnotíš průběh zápasu?
Jsem spokojenej, i s tím, že jsem měl namále. Ale to mám na tom rád, jednou jsi dole a jednou nahoře, stejně jako v životě. Mohlo to být delší, měl jsem neskutečnou chuť se rvát.
To na tobě bylo hodně vidět. Komu by jsi chtěl závěrem poděkovat?
Tak největší dík patří mému taťkoj, je to můj největší fanoušek, kamarád a fakt držák. Pak Danovi Bartákovi za jeho neskutečnou trpělivost a chuť ze mě něco udělat. Zuboj( to je trenér boxu Michal Novotný), za to že fakt maká na mých rukách a nemá to vůbec jednoduché, dále Mamutoj(Jiří Paluska), všem sparingům co mě neustále mlátěj, Didimu za to, že mě k tomu přivedl a v neposlední řadě sponzorům Fit-pro.cz, rashguard.cz, Hero-shop.cz, fightsport.cz, up-bar. .Všem vám moc děkuju, bez vás bych to nezvládl a titul patří nám všem!
Copyright 2014 Czechfighters.cz
Kontakt:
redakce@czechfighters.cz
tel.: 774422374
There are 0 comments
Leave a comment
Want to express your opinion?
Leave a reply!