DVOJÁK JE PRO VELKÝ BOXERKY

Rožmitál pod Tremšínem/Praha – Viktor Pešta se jako druhý Čech probojoval do UFC, momentálně je jediný z České republiky, který v této nejprestižnější MMA soutěži působí. Na jeho dojmy z prvního zápasu jsme se ho byli zeptat v pražském Penta gymu, kde pod vedením Dana Bartáka (rozhovor s Danem právě připravujeme) trénuje v mimozápasovém období.

Viktorovi jsme všichni drželi palce a mrzelo nás, že svůj první zápas v UFC prohrál, nicméně nás učitě nezklamal. Předvedl dobrý fight a chybělo ono pověstné štěstíčko…

Jaký máš ze zápasu pocit?

No tak samozřejmě jsem zklamanej a mrzí mě to a to hlavně proto, že si myslím, že ta výhra byla blízko, chybělo málo. Kdybych v druhém kole dokázal vytěžit z toho takedownu, nebo ho udržel déle na zemi, zasadil údery, tak jsem mohl vyhrát. Já jsem ho sice hodil, ale on víceméně hned vstal a tak ten takedown neměl takovou váhu, jako kdybych z něj něco ještě udělal. Možná, že jsem to mohl  trochu kousnout a dát to. Jinak si myslím, že to nebylo až tak špatný. Soupeř byl mnohem zkušenější, byl to jasný sázkový favorit. Spoustu lidí si myslelo, že to se mnou skončí hned v prvním kole a tak jsem v tomto směru relativně spokojený. Předvedl jsem docela slušný zápas.

Toho takedownu je určitě škoda, chybělo málo…

No právě, to mě mrzí. Stačilo trochu a obrátí se to, takhle jsem prohrál a nikdo už v tabulkách neuvidí, že těsně. Vlastně je to pak stejné, jako by mě řezal celé tři kola a ne, že to bylo 2:1.

Já jsem tam do toho nedal úplně všechno, soupeř mi to prostě nedovolil. Tím jak se hýbal, jak vyčkával, kontroval, tak mi nedovolil pracovat tak, jak bych chtěl. Když je po zápase člověk mrtvej, vyšťavenej, tak si řekne, jo dal jsem do toho všechno, ale holt to nestačilo. Ale já se po zápase cítil, že bych ještě mohl dál, ale on mě nenechal pracovat. Přemýšlel jsem nad tím, co bych udělal jinak, kdybych s ním měl další zápas, možná bych se trošku víc hecnul, ale výrazně bych nic jinak nedělal.

Co myslíš že rozhodlo o tvé prohře?

Celý zápas byl celkově vyrovnaný, ani jeden z nás výrazně nevyhrával ani neprohrával. Jedno kolo jsem byl víc já, dvě trochu víc on. Začátek prvního kola byl pro mě nepříznivý a až pak jsem ho otočil. V druhém, jak už jsem říkal, byla škoda toho takedownu, z kterého jsem mohl víc těžit. No a třetí kolo bylo víc pro soupeře.

Možná jsem mohl po tom prvním kole vyčkávat, ale on by mě okopával na dálku. Ten jeho karaťáckej styl je číhat, lehce okopat a čekat co udělám. Ale kdybych ještě čekal já, tak by mě tam možná trošku okopal, což by mi nic moc neudělalo, ale myslím, že stejně by to kolo vyhrál. Možná kdybych se víc hecnul v tom druhým kole, tak už jsem to třetí mohl vyčkávat. Ale jde taky o tu atraktivitu zápasníka. Já si myslím, že jestli bude vždy bojovat takhle, tak by s tím do budoucna mohl mít problém. Lidi mají rádi akční zápasy a tak se může stát, že i když bude vyhrávat, tak pro styl boje mu nemusí smlouvu prodloužit.

Shodli se trenéři jak Dan, tak Andreas na taktice?

Při zápase na mě mluvil hlavně Andreas, ale je fakt, že se v taktice před zápasem lišili. Švéd chtěl, abych do něj hned tlačil a Dan zase chtěl spíš vyčkávat a načasovat si takedown pod jeho údery. No a já jsem si to vzal tak napůl, chvíli jsem tlačil, chvíli vyčkával. Chtěl jsem si i počkat, ale ono to nešlo, opravdu bylo těžké se na něj dostat. Kdybych víc čekal, tak bych se taky třeba ani nedočkal. Mohl jsem třeba držet dvoják a tlačit do něj, možná by to bylo lepší, ale já tento styl fakt rád nemám, dvoják je podle mě pro velký boxerky.

Přijelo tě podpořit hodně fanoušků?

Překvapilo mě, že jich přijelo docela dost. Když jsem nastupoval, tak jsem fanoušky vnímal a v záznamu jsem si všiml, že i v kole skandovali mé jméno. To mě moc potěšilo, atmosféra tam byla vážně skvělá.

Na svém facebooku jsi požádal o tipy na nástupovku a nakonec jsi vybral Vltavu. Čí to byl nápad?

Navrhl mi ji jeden z fanoušků na facebooku ještě před tím, než jsem dělal tu anketu. Docela si mi ten nápad líbil a řekl jsem si, že třeba dostanu další dobré tipy. Ale nakonec Vltava stejně zvítězila. Není to nic prvoplánově nacionalistického, ale je tam takový odkaz.

Budeš jí měnit nebo si jí ještě necháš na další zápas?

To ještě nevím, možná bych si ji mohl nechat, měla docela úspěch.

Po zápase jsi si dal pauzu a teprve teď začínáš trénovat. Proč tak poměrně dlouhá doba?

Myslím, že to je tak správně. Jak jsi viděla, tak ještě ani nespáruju, ale jedu jen na pytli techniku, aby si mozek odpočinul. Po KO se obvykle dává 2-3 měsíce oraz, já ho sice nedostal, ale pár tvrdých úderů na hlavu jsem přeci jen měl a tak musím teď ten mozek trochu šetřit.

Se svou váhovkou asi nemáš moc sparingpartnerů.

Samozřejmě mám specialisty na postoj i na zem, ale člověka v mé váze, který jede mma a je dobrej, je opravdu těžký najít. Tady mám Jirku Palusku, který je skvělej a spáruje se mi s ním dobře, ale je to jeden člověk. Před zápasem zase pojedu trénovat ven, kde je těch možností přeci jen víc.

Zase do Švédska?

Asi jo.

Jak se liší tréninky tady u Dana v Pentě a v Allstars?

Tak jednak ta tělocvična je úplně jiná, tady je skvělé rodinné zázemí, parta kamarádů, ve Švédsku je velké spíše komerční centrum. U samotných tréninků zas tak velké rozdíly nebyly. V Pentě během tréninku projedeme jak postoj, tak zem a ve Švédsku se jel jeden trénink jen zem a další jen postoj. Ale že bych se tam naučil nějaké zázračné nové techniky to ne. Něco málo jsem se přiučil, ale Dan jde hodně s dobou, sám jezdí do Švédska trénovat a tak ten rozdíl byl minimální.

Nicméně  tréninky ve Švédsku byly o dost tvrdší než u nás. Tam se zápasí každý trénink naplno, spáruje se s helmou a chráničema na 100%. Při tréninku padají i KO, což se vPentě stane opravdu málokdy. Já jsem taky jedno decentní na spodek dostal.

Upravovali vám před zápasem jídelníček?

Mě ani ne, já neshazoval, takže v pohodě. Ale ti, co shazují, tak lékaři hlídali. Dokonce s námi jel doktor do Berlína, já si ráno dával normální snídani a on se zděsil, co jím, než mu došlo, že neshazuju. Radili mi ale, co mám jíst před zápasem a co v den zápasu.

Víš už termín dalšího zápasu?

Každý se mě na to ptá, ale zatím nevím. Co se týče evropských turnajů, určitě něco bude na podzim ve Stockholmu, ale zda postaví mě, nebo dají přednost vysloveně svým Švédům, to netuším.

A co škola, už jsi ji dokončil?

Ještě ne, nějaká zkouška se mi nepovedla a tak budu začínat zase v září. Nicméně jsem díky tomu alespoň mohl jet dříve do Allstars. Teď je dobré, že se můžu věnovat sportu a asi si budu muset požádat o individuální plán, abych to dokázal skloubit.

Máš v plánu se práci u policie někdy vůbec věnovat?

No upřímně to zatím neplánuji, ale taky to nevylučuji. Teď budu dělat MMA a co bude dál zatím nevím. Jirka Paluska tvrdí, že jsem mu kdysi slíbil, že policajta nikdy dělat nebudu, ale sám si to nepamatuju. Prý mám jedinou povolenou výjimku a to dělat striptéra -policajta.

Byly se na tebe podívat rodiče?

Nebyly, ale koukali online. Po zápase mi pogratulovali a kupodivu se ani moc nebáli. Čekal jsem od nich větší zděšení, protože jsem pár ran do hlavy dostal. Docela to berou, celkem zatím vyhrávám a tak jsou v pohodě. Poprvé se na mě šli podívat na GCF a máma pak říkala, že když je biju, tak je to ok, ale kdyby to bylo obráceně, že by to těžko nesla.

Takže budeš muset vyhrávat, aby rodiče měli klid.

Asi budu muset.

Teď už jsi natrvalo v Praze, nebo se budeš vracet do Rožmitálu?

Už jsem tady asi natrvalo, vlastně i většina kamarádu z Rožmitálu tady studuje, nebo pracuje a hlavně s tréninkama by to jinde bylo komplikovaný. Nicméně se tam rád vracím.

Máš ještě nějaké jiné koníčky kromě MMA?

Ano mám, rád se věnuju zahálce a zevlování  Ale jako druhý koníček mám historický šerm. Působím ve sdružení Rosenthal, který se věnuje historickému šermu, divadlu a zážitkovým hrám. Dříve jsem se tomu dost věnoval, teď už není tolik času, ale když mám možnost, tak rád pomůžu. Teď třeba budeme v Rožmitálu na Dni s královnou Johankou.

Středočech.net